Válečný konflikt v Sýrii je momentálně jedno z nejžhavějších témat, a přirozeně vyvolává žhavé diskuse. Argumenty proti vojenskému zásahu jsou ale často založené na neinformovanosti, nelogičnosti, a na předsudcích. Osobně se nepřikláním ani k jedné straně, ať už anti-obamovské, nebo naopak ospravedlňující vojenský zásah – nepovažuji se za dostatečně kvalifikovanou, abych vyslovila soud nad tak komplexní a mnohovrstevnatou záležitostí. Právě proto mi připadají zjednodušená hesla, redukující celou záležitost na to, že Obama touží po moci, neskutečně hloupá, manipulovatelná a potencionálně nebezpečná.
Možná ten nejhloupější argument proti zásahu USA do konfliktu je tzv. Americký imperialismus. Když to slyšíme z úst Putina, je to taková úsměvná klasika, nostalgicky odkazující na doby studené války. Když to ale říkají lidé v Evropě, kteří mají přístup ke svobodným médiím, tak je to pro mě nepochopitelné. USA nechce do Sýrie vtrhnout kvůli rozšíření svého „impéria“, Sýrie neprodukuje žádnou ropu ani jinou strategickou surovinu, USA by z takového zásahu nic neměla. Ano, Američané nejspíš mají vlastní mocenské zájmy, kdy chtějí mít vládu, která je demokratická, a tudíž potencionálním politickým spojencem USA. To je ale normální praxe a racionální, praktické uvažování, žádný koloniální imperialismus.
Spojené státy jsou také často obviňovány z arogance, že se snaží řídit svět. Ze studia historie mezinárodních vztahů však víme, že USA měla po výhře ve Druhé světové válce roli hlídače demokracie, jistý protipól všem totalitním režimům, které vznikaly. Světové uspořádání, kdy v protipólu totalitní velmoci (ve 20. století měl tuto roli Sovětský svaz) existuje jeden opravdu silný, demokratický a stabilní stát, který přijme (ať už dobrovolně, či přirozenou cestou) pozici hegemona, je nevyhnutelné. Když se objeví stát, který je silnější, tak tu roli převezme. Spojené státy tuto roli ale pomalu ztrácí, jejich vliv slábne, a mnozí předpovídají, že dalším hegemonem se stane Čína, když tedy dospěje k nějaké podobě demokracie. Ať už se stane cokoliv, nejsilnějším státem na světě je v tuto chvíli pořád ještě USA, a úkolem nejsilnějšího státu je hlídat pořádek a zastávat se slabších. O to se Amerika pokouší. Dělají to často špatně, zbrkle, nebo při nejlepším neelegantně, bohužel ale není jiný stát, který by se této role ujal lépe. Role USA je v tomto regionu navíc relativně malá: mnohem větší vliv na situaci má Rusko a Čína, které dodávají zbraně Assadovi.
Někteří si také myslí, že útokem na Sýrii se Amerika zatáhne do vleklého konfliktu, kde o život zbytečně přijdou Američtí i Evropští vojáci, a ve finále bude víc mrtvých, než by jich bylo bez zásahu. Jde o opravdu zoufale neinformovaný názor, protože USA zvažuje zapojení do konfliktu nikoliv pozemní silou – Obama přímo řekl: „No boots on the ground“, tedy žádné nasazení Amerických vojáků „na zem“. Jednalo by se o letecký útok, který by mířil nikoliv na lidi, ale na sklady se zbraněmi, strategické vojenské jednotky, atd. Žádný „západní“ voják o život v tomto zásahu nepřijde.
Opravdu nejhorším argumentem je možná ten, který říká různými způsoby, že „bychom je měli nechat, ať se pomlátí, když se chtějí mlátit, a vyřeší se to vše přirozenou cestou“. Tento brutální pragmatismus by možná byl něčím jiným, kdyby lidé neměli pocit, že je ta Sýrie hrozně daleko, a vlastně ani hodně lidí neví, kde se vůbec nachází, a jak to tam vypadá, a stejně jsou tam nějací muslimové, kteří jsou „ti jiní“, ONI, a nás to vůbec nemusí zajímat. Když se jedná o genocidu někde daleko od nás, tak je jednoduché ji ignorovat, ale kdybychom měli v Sýrii rodinu, příbuzné, a přátelé, kteří jsou brutálně masakrovaní, tak bychom možná mluvili jinak. Navíc je tento opravdu znepokojující názor neslučitelný se základními principy morálky, a člověk, který je aspoň trochu humanista, by toto nikdy neřekl. Mít v tomto regionu pořádek a stabilitu je navíc zcela jasně výhodné i pro Západ, protože chaos plodí extrémismus a podporuje globální terorismus.
Argumentovat tím, že už i Putin je zásadně proti zásahu je další pro mě nepochopitelná věc. Je nad Slunce jasné, že Rusko má v tomto konfliktu velké mocenské zájmy, a pochopitelně nechce žádný americký vliv v tomto regionu, který je potencionálním ruským spojencem (Rusko už si dělá „přátelé“ s Čínou, udržuje relativně dobré vztahy s KLDR, atd., snaží se tedy vyvažovat USA jako hegemona spojením nedemokratických režimů v Asii). Také je všeobecně známý fakt to, že Rusko dodává do Sýrie obrovské množství zbraní (není třeba dodávat, že Assadově straně), tudíž poslední scénář, který je pro Rusko výhodný, je konec konfliktu a demokratický režim, jdoucí proti Rusku. A představa Putina jako morálního humanisty, který se jen stará o zdraví a život nevinných lidí, je při nejmenším komická.
Je mnoho dobrých argumentů na obou stranách, pro mě osobně je důležité to, že je těžké zodpovědět otázku, na kterou stranu by se USA měly přidat: není stoprocentně jasné, kdo nařídil použití chemických zbraní (i když vše nasvědčuje tomu, že to byla Assadova vláda), a když to není jasné, kdo jsme my, abychom rozhodovali za jinou zemi o její budoucnosti? Je to nesvobodné a nedemokratické. Navíc obě strany konfliktu (vláda i rebelové) jsou zvrácené, a šlo by o vybírání mezi menším zlem. Dále existuje nebezpečí, že se USA přidá na špatnou stranu, a konflikt bude ještě horší a zuřivější. A také je největší pravděpodobnost, že zásah nic nezlepší, jen povzbudí proti-americké nálady jak na Blízkém východě, tak v Rusku. Na druhou stranu si nemyslím, že je správné odvracet tvář, když se někde konají zvěrstva. Je mnohem horší nic nedělat, než se alespoň pokusit konflikt ukončit. Také je velice důležité to, že použití chemických zbraní je proti válečným pravidlům, a když necháme čin jejich použití bez odezvy a trestu, hrozí nebezpečí, že tuto hrůznou praktiku začnou volně konat ostatní nesvobodné státy.
Z tohoto konfliktu tedy není jednoduché cesty ven, a nejspíš bude probíhat ještě dlouho, a bude bolestivý a krvavý. Neexistuje jeden jednoduchý trik, nebo nějaký zázračný lék, jak tu hrůzu a utrpení ukončit. Zjednodušování konfliktu a motivací USA, a ostatních států, je neuctivé vůči všem obětem, a opravdu hloupé. Je ale jasné, že občanská válka v Sýrii zasahuje do politiky po celém světě, a státy se k tomuto konfliktu budou muset postavit čelem, a udělat jedno z nejtěžších a potencionálně nejdůležitějších rozhodnutí za posledních několik let.